Dva výrazné filmy z poslední doby - americký Kill Bill (od Quentina Tarantina) a evropský Dogville (od Larse von Triera).
Tomáš Baldýnský v Reflexu č. 19/04 v článku nazvaném Kill Dogville s podtitulem Nenápadné podoby americké komerce a evropského umění činí záslužnou věc a porovnává dva výrazné filmy z poslední doby a to americký Kill Bill (od Quentina Tarantina) a evropský Dogville (od Larse von Triera).
Rád bych k jeho závěrům přidal několik myšlenek. Evropské Dogville není zdaleka tak evropské, jak se na první pohled zdá. Hlavní roli vytvořila Nicole Kidman, jedna nejvyhledávanějších amerických hereček, prostředí a rekvizity filmu pochází také z Ameriky (zřejmě období velké krize a rozmachu mafie, úpadek venkovských komunit).
Na druhé straně ani Tarantinův projekt není typicky americkou záležitostí. Jednak se zde objevuje celá řada asijských prvků, jednak Uma Thurman je v podstatě Evropanka.
Tomáš Baldýnský správně postřehl téma kast a to, že obě hrdinky patří k určité elitě a tuto příslušnost také náležitě využívají. Baldýnský říká: “Ale tak jasně a bez skrupulí artikulovaná filozofie světa tvořeného lidmi a nadlidmi ve dvou odlišných a přitom výrazných filmech vyvolává dojem, že jejich tvůrci odrážejí náladu v západní společnosti. A z toho trochu mrazí.“
Nevím ale proč T.B. dělá takový rozdíl mezi západem a východem. Na východě je fenomén nadlidí přeci jen výraznější (viz různí gubernátoři sibiřských provincií, lokální pašalíky ve střední Asii, kde je vše spojeno navíc s různými kulty osobnosti). Demokratické prostředí západu ale dokáže toto rozdělení lidí artikulovat, zatímco na východě je vše při starém. Podle BBC například vládce Turkmenistánu pojmenoval jeden kalendářní měsíc po své osobě. Kromě toho zakázal autorádia !
Obě hrdinky využívají nakonec ke své obraně dovednosti získané v jejich společenské skupině. Tarantinova Beatrix využívá znalosti bojových umění, von Trierova Grace zase mafiánské zázemí jejího otce.
Zdá se však, že skutečná síla současných a budoucích ženských hrdinek je někde jinde. Rozdělení světa na lidi a nadlidi není v dnešní době záležitostí bojových umění, i když jsou situace, kdy jsou jejich znalosti nepostradatelné. Jde však spíše o jiné dovednosti, jakými je například vyzbrojena jiná akční hrdinka, a to Sandra Bullock v jinak komerčním snímku Síť. I rozdělení lidí v reálném světě budou založena na podobných principech, na přístupu k informacím a na s tím spojených znalostech.
V obou filmech jsou však i další vedlejší poselství. Když Bill přiváží Beatrix k čínskému mistrovi kung-fu, poučuje ji mj. aby se nechala pro sebe ty americké drzosti. To je poučení, které má v dnešním světě ve vztahu západu a východu mnohem širší platnost. Dalším universálním poučením je, že zneužívání druhých lidí musí být potrestáno a že to za nás nikdo jiný neudělá. Jak říká Grace (Nicole Kidman) s rukou na spoušti v závěrečných sekvencích Dogville:
„Některé věci musí prostě člověk udělat sám“.
Devadesát let Před 90 lety skončila 11.11. v 11:00 v Compiégne 1. světová válka. Byla strašlivá. Ale Češi na své vojáky v ní příliš nevzpomínají... Zde! Kameromilci Ministr vnitra Gross, který vytýká svým opozičním kolegům odpor k práci, pokud není dokumentována médii, je sám mediální popularitou posedlý. Vzpomeňme jen, jak v nedávné minulosti Stanislav Baby Gross s gustem vystupoval před objektivy kamer v maskáčích a kanadách nebo ve smokingu a s dlouhým doutníkem v ústech. Tady Etický kodex odposlouchávaného Protože naše exekutiva se nemá k činu, rozhodli jsme se navrhnout Etický kodex odposlouchávaných občanů. Ten pak má u odposlouchávaných pěstovat lásku k rodnému jazyku a zvyšovat celkovou kulturu jazyka i mravů.
Read more Opožděná zpráva o jednom Koncertu Byl to koncert bez ohňostrojů, světelných show a choreografie a přesto měl punc Velké Události. Celý text John Mayall: Bluesový kmotr (Portrét) Zakladatel britského blues, skladatel, textař, aranžér, producent, zpěvák, multiinstrumentalista. Hráli s ním a hrají takoví mistři bluesové kytary jako Coco Montoya, Walter Trout, Peter Green, Buddy Whittington, Mick Taylor nebo Eric Clapton... Celý text Rukověť četnictva Ukázka ze služebních instrukcí českého četnictva z roku 1937. Navrhujeme některé body těchto instrukcí převzíti do stanov našeho sdružení. V redakci však nastal zmatek, do které rubriky tento materiál vlastně zařaditi. Čtěte zde Václav Svoboda Plumlovský “Spadla mě konvička na noha, skládal to Václav Svoboda.“
Všechna práva jsou vyhrazena. Publikování obsahu bez souhlasu sdružení ATUKA zakázáno.
Prohlížení a používání jakékoli části této stránky se děje na vlastní riziko.
Sdružení ATUKA neodpovídá za případnou spirituální citovou, fyzickou, finanční či jakoukoliv jinou újmu,
která by mohla vzniknout vám, vašim přátelům, rodině predkům i potomkům, v minulosti, v přítomnosti nebo v budoucnu,
až již budete či budou naživu nebo po smrti, v hypnotickém stavu, jakož i v této či v jakékoliv jiné dimenzi.