Homepage ATUKA

Úvodní strana

Souhrn

Archiv

Autoři

Index

Mapa stránek

Atuka!

EDITORIAL

MATERIÁLY

PROFIL

Čeština: krása a bída

Historie: kořeny a příčiny

Hudba: jazz, blues, rock

Kultura: tipy a odkazy

Poesie: básně a texty

Politika: domácí a zahraniční

Právo: zákony a paragrafy


Výsledky

Hlasování


Divadlo od rybníka - opožděná recenze

Co, kdy a kde?

Kill Bill a Dogville

Je to Helenka nebo dvojnice ?

Gott a Vondráčková: Dva dopisy

Džeki, lásko má, já stůňu...


Šílené sajty

Vydařené weby a blogy

Weby našich členů

Doporučit odkaz


Rampa-osvoboditelka

Tak co s tím uděláme?

Výměna registrovaných partnerů

Odešel Dr.Nathan Carter

Alistair Cook - novinářská legenda

Česká filharmonie v USA aneb Guláš s knedlíkem

Weblogy: roznětka informační revoluce?

Konečně !

Stanovy a registrační údaje

Provolání



0

Džeki, lásko má, já stůňu...


Vrchní úroveň Kultura: tipy a odkazy

Celebrity
Polemický příspěvek ke kulturnímu diskurzu: Vondráčková – ano či ne?
Nový příspěvek z daleké ciziny! Pravděpodobně vyvolá řadu emocionálních výbuchů nevole. Ale už Masaryk řekl: “Demokracie jest diskuse!“




Teta Heluš
Zastávám pozici, že Karel Gott a Helena Vondráčková svým významem daleko přesáhli oblast populární hudby. Stali se součástí naší kulturní identity. Jejich zpívání je právě svoji neměnností důležité tím, že tvoří jednu z mála kulturních konstant v našem rychle se měnícím světě. Konkrétně - písničky z filmu “Noc na Karlštejně“ (a kdo říká, že ho nezná, ten se na něj dívá pořád) měly pro československou lidovou kulturu větší význam, než všechny symfonické orchestry, co jich u nás je.

Pamatuji se, že když jsem pracoval jako vychovatel v nejmenovaném výchovném ústavu pro dívky, největším hitem byla ta píseň, kde královna vypráví sen, v němž jí její choť sděluje, že stůně. Nejdůležitější pasáží filmu byly verše: “Řekl: Lásko má, já stůňu....Kvůli Vám se vzdávám trůnu, klenotů i katedrál...“ ...a tak dál. Chovankám se líbilo, jak má přitom královna stále jiné šaty a jak je to smutné. Malá Jolanka text pozpěvovala –podle ní správně – takto: “Džeki, lásko má, já stůňu, ...“ - a nenechala si vymluvit, že místo sympatického oslovení anglicky znějícím jménem se v textu jedná pouze o suchopárný přísudek hlavní věty. Co jsou to ty katedrály, to jsem se jí ani nesnažil vysvětlit, předpokládaje, že bez podobných informací se v životě obejde.

Před třemi léty jsem se stal obyvatelem malého městyse v okolí obří megalopole Bratislavy. Každodennost zdejších obyvatel je rámována hlášeními místního rozhlasu. Už jsou – naštěstí pro spáče – pryč ty doby, kdy místní rozhlas sloužíval jakožto dispečing místního JZD, a před pátou hodinnou ranní hlasatel na celou obec jmenoval všechny dojičky, co měly ranní službu. Dnes slouží místní rozhlas celé komunitě, a především pro šíření oznamů místního zastupitelstva. Návěštím pro jednotlivé oznamy jsou různá díla z oblasti populární hudby. Protože rozhlas slouží všem, uvedené skladby jsou takové, které respektují vkus všech obyvatel. Nějaká devítitónová stupnice, free jazz či jiná snobárna se nepěstuje. A mezi těmi důvěrně známými melodiemi se daleko nejčastěji ozývá “Řekl: Lásko má, já stůňu...“.

Člověk, zmatený neustálými změnami sociálního prostředí, má najednou vzácný dojem životní kontinuity a mystický pocit harmonie a splývání s vesmírem.
Nějaký strukturalista by mohl rozdělit správy místního rozhlasu na dvě kategorie, odpovídající teorii binárních kontrastů: na oznamy veselé a smutné. Tomu odpovídá i výběr uváděcích sklateb. Veselé oznamy (kdy bude zasedání obecního zastupitelstva, kde se prodává levné zboží, kdy budou podniknuty nakupovací zájezdy do Polska, a pod., což všechno svědčí o odolnosti a houževnatosti života) – uvádí Vondráčková. Pak je ještě jiná kategorie těch smutných – každý den někdo umře, a pokud máte nějakou práci venku, slyšíte průměrně o dvou úmrtích za jedno dopoledne. Vaše bytí je tak stále konfrontováno se smrtelností a rozhodně jste na vlastní smrt lépe připraveni, než řekněme někde v Praze, kde místní rozhlas nemají. Pro smutné oznamy však zřejmě neexistuje tak krásná známá skladba, jako “Lásko má, já stůňu“. Obecní rozhlas si proto vypomáhá skladbou Ave Maria v naprosto originálním provedení nějaké tamburašské kapely, připomínajícím polyfonní zvonění na nových mobilech. Úmysl tohoto aranžmá je zřejmý: nadlehčit smutek té smutné duchovní písně.

Je zajímavé, že obliba českých textů v slovenském prostředí je slučitelná i s nacionálními aspekty veřejného života. Takové hlášení může vypadat třeba takto: “Hlásenie miestneho rozhlasu. Miestny rozhlas oznamuje, že verejná schôdza miestnej organizácie Slovenskej národnej strany sa bude konať vo štvrtok od 18:00 do 20:00 hod. v priestoroch pohostinstva Veselá krčma. Koniec hlásenia. ...Džeki, lásko má, já stůňu...“







Zapoměli jste heslo?

Registrovat se jako nový uživatel

U Vonásků



Zákon na ochranu Paroubka
Nový šéf kabinetu by nejraději média reguloval. Trvá na novelizaci tiskového zákona! Zde je první nástřel...Návrh Zákona na ochranu Paroubka zpracoval známý pažský advokát, JUDr. Julius Winterbaum.
Čtěte! Částečně cenzurováno.

Válka jablek
FirmaApple Computer, společnost registrovaná v USA, uvedla na trh produkt zvaný iTunes Music Stores. Jak je známo milovníkům jablek, může si široká veřejnost prostřednictvím této služby stahovat ze sítě různé skladby, „ukládat je v počítači se záměrem je přehrávat prostřednictví počítače nebo přenosných přehrávačů jako je velmi dobře známý iPod, patřící Apple Computer“ . To se ale nelíbí jiným milovníků jablek. Společnost Apple Corporation Limited, nahrávací společnost, kterou založili v 60. letech The Beatles požádala Londýnský High court o rozhodnutí ve věci porušení jejich práv.
Zde

Odešel Michael Brecker
Hrál s Jamesem Brownem, Davem Brubeckem, Arethou Franklin, Paulem Simonem, ale i se Zappou nebo Dire Straits. Byl snad nejuniverzálnějším tenorsaxofonistou všech dob.
Celý text

Ray Cooper - profesor tamburíny
Hudebník, který hraje na perkuse se zanícením šamana a showmanskou virtuozitou vrcholného profesionála. Jeho způsob hry, ale i gesta a grimasy jsou nezapomenutelné.

Celý text

Český vševojskový jazyk v dobách normalizace
Jakým jazykem veleli důstojníci Československé lidové armády. Co to bylo za ohyzdný a pokleslý hybrid, který byl tak odporný, až byl krásný?
Čtěte souzi!

Nepochopený paxista
Lukeš ve své důslednosti přepracoval poslední dějství Fidelia, dokončil Smetanovu Violu a vytvořil samostatné pokračování Prodané nevěsty v katastrofickém druhém dílu. Svérázným způsobem v několika operních cyklech pojal českou historii od Přemyslovců přes husity a až po Miroslava Tyrše. Baletní opus Želví jezero klade proti zmatenému neklidu Čajkovského labutí oblomovský klid. Dvě želvy obrovské se po celou dobu líně převalují na prosceniu bez napětí a děje.
Čtěte!




Všechna práva jsou vyhrazena. Publikování obsahu bez souhlasu sdružení ATUKA zakázáno.
Prohlížení a používání jakékoli části této stránky se děje na vlastní riziko.
Sdružení ATUKA neodpovídá za případnou spirituální citovou, fyzickou, finanční či jakoukoliv jinou újmu,
která by mohla vzniknout vám, vašim přátelům, rodině predkům i potomkům, v minulosti, v přítomnosti nebo v budoucnu,
až již budete či budou naživu nebo po smrti, v hypnotickém stavu, jakož i v této či v jakékoliv jiné dimenzi.